z pohledu Moni

10. dubna 2013 v 7:46 |  O projektu
Porucha příjmu potravy byla dlouhých 7 let mým tajemstvím.
Každá bolest je zlá a ještě horší je, pokud jste v ní sami, nemáte se s kým podělit a s kým ji sdílet. Jak zpívají Superchick ve své anorektické písni: "These secrets are walls that keep us alone". Byla jsem v tom úplně sama a úplně bezradná. Po 7 letech marnosti jsem poprvé promluvila. U psychologa. Potom u psychiatra, později na skupinové psychoterapii a ještě později na logoterapii. Vyzkoušela jsem mnoho způsobů "léčby mluvením", ale žádný z nich mi nepomohl tolik, jako přátelská setkání s holkama se stejným problémem.
Ono v psychoterapii je to chtě nechtě o dosti nerovném vztahu. Terapeut je lékař, autorita, která se s vámi baví o vašich problémech proto, že mu za to platíte a vytváříte si formální vztah. Ani skupinová terapie nebyla tím pravým. 2 slečny tam chodili pod pohrůžkou hospitalizace, jedna pod pohrůžkou, že se jí přestanou předepisovat antidepresiva, na kterých byla psychicky závislá, a ta poslední byla pod nátlakem rodičů. Jediná já jsem tam chodila dobrovolně a s chutí mluvit o poruchách příjmu potravy.

Díky blogu jsem poznala holky, které taky chtěly mluvit. S některými jsem se později setkala a každé z těchto setkání pro mě bylo nezapomenutelným zážitkem. Bylo tak uvolňující mluvit s někým, kdo vám rozumí, kdo vás vlastně zná už jen tím, že zná sám sebe, podporovat se, vyměňovat si zkušenosti a bavit se o všem, o čem se holky baví, a k tomu taky o ppp jako o běžné složce našich životů. A takhle jsem potkala Kristýnu.
Když mi později řekla o projektu, jehož jedním ze smyslů je právě přátelské setkávání lidí s ppp či lidí s nimi spojených, svépomoc i pomoc zvnějšku, nadchlo mě to.
Téměř 10 let byla ppp hlavní náplní mého života. Můžu říct, že to bylo promarněných 10 let, které jsem mohla trávit úplně jinak, anebo můžu využít svoje zkušenosti a předávat je dál, podporovat ostatní a tím zároveň pomáhat i sama sobě, protože bohužel i přes dlouhodobou snahu… jak to říct… zkrátka i přes dlouhodobou snahu jsou některý věci stále v hajzlu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama