Zápisek jednoho dne ...od V.

17. ledna 2014 v 17:15 |  Váš pohled
Po včerejším extempóre jsem si stoupla ráno na váhu a ta mi ukázala nechutné číslo, přitom před týdnem a něco jsem měla o tři kila míň.. děs, výčitky, špatná nálada, brek v našem paneláku na schodech.. i fyzicky mi je špatně, vypadám hrozně a cítím se ještě hůř. Nevěnuji čas tomu, čemu bych měla, nic nestíhám a čím to je? Naprosto jednoduchá odpověď - buď jím nebo nejím, každopádně neustále přemýšlím o jídle. Před týdnem, kdy jsem vážila míň a měla jsem vše pod kontrolou, jsem byla spokojená, hezká, štíhlá, stíhala jsem a navíc mě vše bavilo. Pak přišla.. pomalu, žádný spěch.. s tátou večeře, pak oběd.. vše, co jsem si dala bylo zdravé - salát, ryba - ale bylo toho hodně. A když už tak už.. večer, odpoledne, přes den něco uzobnu, vždyť to už je přeci fuk, stejně jsem jedla a můj denní plán je v háji.

Návštěvy u Petra a propovídané večery, to bylo fajn.. ale pak pizza, indická restaurace, oběd u něj a bábovka když jsme se probudili, hnusy večer k vínu.. proč to do sebe cpu?! Pak mamka a pečení, užírání vosích hnízd, Vánoce, nákupy, Mikuláš.. nedokážu si dát malino, "na chuť", neumim to. Po "pár" dobrotách neztloustnu, kór když mám docela fajn váhu. Jenže pár kousků "jí" nestačí.. chce víc, dokud se může žaludek ještě víc roztáhnout. A když už to víc nejde, chce ještě sladkou nebo slanou tečku, jó aby byl pořádný důvod se toho zbavit.. hlavně potichu, tajně, snažit se vypadat, že se nic neděje a že jsem vlastně naprosto v pohodě.
Ale ona je se mnou a moje reakce jsou dnem ode dne horší. Den za dnem ji mám blíž, skoro jako kdyby mi seděla za krkem. Včera jsem ji měla u sebe jak kouli na noze, která má hodně těžký a rezavý řetěz. Dopoledne se o mě nestarala, přišla až po poledni.. jedna, maximálně dvě malé čokolády ti nic neudělají, zvracet nebudeš, pochutnáš si, bude ti líp a nebudeš myslet na sladkosti. Hmm, prý jedna, maximálně dvě ale zase lhala, nestačilo mi to. Nakonec jich bylo osm a ještě sýrové tyčky. A co kebab? Rozvážejí zdarma.. jdu najít číslo na net ale noťas rychle zaklapnu. Ale jak dlouho jsi neměla kebab, jen si dej, je to dobrota.. od zítra budeš držet dietu, neboj, nepřibereš nebo to zase zhubneš.. navíc dnes už to stejně nezachráníš. Volám tam, objednávám velký kebab a už vyhlížím za oknem, prý deset minut.. Bylo mi špatně, opravdu špatně, únava, do toho přišel Petr a zase s řezanou kytkou, kterou jsem dnes vyhodila - zvadla.. nemám ráda řezané kytky, nemám ráda překvapení, vlastně mám, ale od něj mě to už nepřekvapí. Byl tady hodinu.. únava, bylo mi zle, samá negativa, nemluvil a neměl se k odchodu, nechápal. Nechci ho zklamat, ale nechci ani trápit sama sebe, nechci s někým být za každou cenu. Mám kamarády, rodinu, zvířata.. práci, auto, mám vlastně všechno ale "ji" už nechci. Ničí mě, kazí mi plány, hnus.
Včera jsem měla tolik plánů, co všechno udělám, ale nemohla jsem, bylo mi hrozně špatně a byla jsem unavená.. musela jsem to ze sebe dostat. Byla jsem doma, sama, využila jsem toho klidu.. tedy podle "ní" jsem toho měla využít, zase byla ta silnější. Bramborky, omáčka, záchod, bramboráky, koláče, omáčka, záchod, bramboráky, omáčka, houska, koláč, čokoláda, plněné figurky, záchod. To, že sis předtím vzala antikoncepci nevadí.. má to řešení, vezmeš si prostě z nového platíčka a zajdeš si k doktorce pro recept, stejně tam musíš. V tu chvíli se probudila i druhá část "její" osobnosti.. jsi tlusté prase a jedno velké těžké zklamání.. tak dlouho jsi to vydržela se mnou a bylo ti dobře, byla jsi štíhlá, hezká, milá.. teď jsi hnusná díky "té druhé", ani vlasy si nejsi schopná umýt. Přitom ti na vzhledu vždy tak záleželo. Jen si to odpykej, to jak se cítíš, jak ti rostou stehna, džíny za chvilku rupnou, pupek se přelejvá přes kalhoty.. jen si to vychutnej tlusté prase, třeba se poučíš.. ale na jak dlouho, viď. Já ti budu zase nejlepší kamarádkou a ty mě zklameš a sebe ještě víc, ale co, je to na tobě. Musíš mít vůli. Hodně pít, číst a inspirovat se, odolat té druhé a jídlu, ten chvilkový pocit za to nestojí, neupínej se na něj, nepřinese ti nic dobrého, jen tlustej zadek a kulatej obličej. Vzpomeň si jak ti bylo dobře, když jsi nejedla, jak sis ráno připadala hezká a šťastná, jak sis pochutnala na kávě. Navíc hlad se dá zahnat i zeleninou, čajem, vodou, cigaretou.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Matulka Matulka | Web | 19. ledna 2014 v 19:23 | Reagovat

...že to je pořád stejné..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama